Září 2008

Shalom

26. září 2008 v 12:37 | Denzie |  Moje hudba
Možná si na ně ještě někdo vzpomene...česká vynikající hudební skupina, projekt Petra Muka, Petra Kučery a Petra Honse (všichni tři byli členové Oceánu) z let 1992 až 1996. Moc ráda je poslouchám dodnes, což je už nějakých asi 15 let (to je už doba :-)) Shalom byla ve své době skupina, která naprosto neměla konkurenci nejen v elektronickém popu, který produkovali, ale v české hudbě vůbec. Škoda že už na naší hudební scéně nikdo takový není, a zřejmě je jen tak někdo nenahradí. Tahle hudba se mi asi nikdy neoposlouchá. S věkem se člověku mění vkus, ale Shalom prostě můžu pořád Jejich texty jsou sice trochu náročnější na pochopení, ale i tak jsou super. Tady je ukázka jednoho z nich pro ty, kteří je neznají:
" Když je horká voda v těle a šaty padají,
tanec dvojic do skla vyrytý,
když se na sklo lepí ústa, střepy bodají,
pak se ozve něčí tichý pláč...."

Hezké okamžiky dnešního dne

12. září 2008 v 12:46 | Denzie
I když poslední dobou nemám úplně nejlepší náladu, dnes se podařilo dvěma lidem ,které ani neznám , mi ji velice vylepšit.
Šla jsem si koupit nějakou zeleninu a cestou jsem šla kolem dvou domů, mezi nimiž je průjezd pro auta. Zrovna odtud vyjíždělo nějaké auto, tak jsem se zastavila a podívala jsem se jestli zastaví nebo pojede dál, abych se mu tam nepřipletla. Ale to byl pohled !! V autě seděl muž, který se díval přímo mě do očí zrovna v tu chvíli, když jsem se koukla já na něj…nebyl ničím vyjímečný ani to nebyl nějaký model jako z časopisu, ale mě se líbil opravdu moc. Usmál se a ukázal mi , že mám jít. Tak jsem šla. Ale myslím , že na ten pohled budu dlouho vzpomínat. Je mi teď trochu líto, že jsem ho mohla vidět jen na pár vteřin a že už ho nikdy neuvidím….i když, nikdy neříkej nikdy
Druhý byl Vietnamec z obchůdku se zeleninou. Občas tam zajdu, tak už ho tak trochu znám. Vždycky se snaží mi nějakou lámanou češtinou říct , že jsem hezká ( "dobrá holka, hezká holka, moooc dobrá" apod ) a snaží se mě alespoň pohladit po ruce, když mu podávám peníze. Ani mi to nějak moc nevadí, i když to rozhodně není můj typ :-) ale je to legrační a milé. A tak se mi dnes asi bude po zbytek dne pracovat o něco líp.

Mám šanci...

8. září 2008 v 12:27 | Denzie
Mám šanci něco získat ....příležitost, jakou člověk dostane jednou, možná dvakrát za život. A mám strach tu šanci využít. Pokud bych ji využila, ublížilo by to min. 2 lidem. Pokud ji nevyužiju, už ji možná nikdy nedostanu a budu si to vyčítat do konce života. Nevím , jestli zvítězí můj strach nebo já. Myslím že to nezvládnu...strach je obrovský a asi vyhraje :-(

Proč já???

6. září 2008 v 10:30 | Denzie
Jak už jsem tady asi psala, mám dceru. Vím že každé dítě někdy zlobí a má svoje chvilky...ale moje dcera je jiná, myslím tím zvláštní, prostě asi ne úplně taková jako bývají holky v jejím věku. Rozumu moc nepobrala a ve škole jí to taky nejde. Ani moc zručná bohužel není. Řešili jsme s ní velké problémy, lítali po psycholozích, psychiatrech, chodili po večerech na doučování, zkoušeli to po dobrém, po zlém....ale výsledek=0.
A tak píšu proč zrovna já? Trpím jako zvíře, když vidím její neúspěchy. Už se nedokážu ovládat a někdy mám z toho hysterický "záchvat". Proč to potkalo zrovnä mě? Vím že můžou přijít i horší věci jako nemoc apod...všechno si to uvědomuji a přesto nevím, jak budu pokračovat dál. Myslím že je to všechno moje chyba, že jsem se jí měla víc věnovat když byla malá a tak...ale teď už je pozdě. Dělám co se dá, ale nestačí to. Asi je to pořád málo, nebo na to asi nemám.
Myslím , že můj přítel už to dost nezvládá a že nás to rozdělí...možná už brzo :-( ani bych se tomu nedivila. Obdivuju ho že s námi pořád je, já bych asi utekla.
Není nic horšího než vidět , jak veškeré pokusy dostat vaše dítě do správných kolejí selhávají, hrozně to bolí...tak mi držte palce, mám před sebou ještě dlouhou cestu, ať je její konec aspoň trochu úspěšný.